Dívka ve vlaku

18. května 2017 v 17:56 | Enie Sedláčková |  Knihy
Na filmu Dívka ve vlaku jsem byla zhruba před půl rokem. Neskutečně jsem se nadchla pro příběh, který byl napínavý a nemohla jsem se dočkat, až mi přijde výplata a já si koupím knihu. Ze začátku jsem ji četla opravdu dlouho, protože jsem byla zklamaná. Bohužel jsem si neuvědomila, že pokud vím, jak celý příběh nakonec dopadne, tak si knihu tolik neužiju. To byl asi hlavní důvod, proč jsem knihu do nedávna nedočetla a skončila na 100 stránce. Měla jsem již vyhlídnutých spoustu knih, ale bylo mi líto ji nedočíst, tak jsem ji brávala k příteli, kdyby se objevil čas, kdy nebudu mít co dělat. Ten čas nadešel přibližně před týdnem, kdy jsem byla nemocná a celé dny jsem ležela v posteli a přítel měl oslavu s přáteli do pozdních hodin a já už byla unavená z filmů. Rozhodla jsem se tedy, že ji přečtu. Během pár hodin jsem ji přečetla bez přestávek. Je možné, že jsem částečně zapomněla některé věci z filmu nebo také to, že některé věci byly napsané trošku jinak. Například zrzek. Najednou jsem nemohla přestat a do 1 do rána jsem ji přečetla. Během 6 hodin jsem přečetla téměř 200 stránek. Jo možná to není žádný velký úspěch, ale pro člověka, který do teď nečetl tak často? Rozhodně je příběh velice zajímavý, ale doporučuji prvně přečíst knihu a pak se klidně podívat na film.
Jak se kniha líbila vám? Co právě čtete vy? Rozhodně hoďte do komentářů nějaké knihy, které doporučujete :)
Já se momentálně chystám na knihu Stalker, kterou mi přítel včera koupil ke svátku. Netušila jsem, že má tolik stránek, ale to už nebude takový problém. :) Přeji krásný zbytek slunečného dne.
 

Miluj a budeš milován

1. dubna 2017 v 11:05 | Enie Sedláčková |  Deník
Dámy, stalo se vám, že se vám nikdy nedařilo najít ideální protějšek. Vždy někdo lhal, podváděl nebo vás dokonce využíval a mlátil? To jsou v rychlosti popsané všechny moje vztahy a tak jsem se minulý rok v létě rozhodla, že budu sama, budu se starat o sebe a o ostatní, chovat se ke všem hodně, i když si to třeba nezaslouží. V Září jsem nastoupila do nové školy a snažila se se všema opravdu vycházet v nejlepším. Našla jsem si tam úžasný kamarády, se kterými chodíváme pokecat někam do baru. Kamarád ze třídy si se mnou tak rozumněl, že mě začal brávat do své party lidí a jeden z jeho kamarádů od dětství šel na pohovor do baru, kde se nakonec dostal a tak jsem jako podpora šla na jeho první směnu. V baru se mi tak zalíbilo, že jsem tam začala chodit pravidelněji. Byli tam strašně příjemní lidi. Až nakonec jsem potkala svou lásku. Byla jsem z něj celá vedle a sledovala jsem, jak za ním chodí holky a snaží se na něj zapůsobit. Já samozřejmě klasicky bez kapky sebevědomí jsem se jen dívala z dálky a říkala si, jak je možný, že je tak úžasný a přitom tak hodný.
Žádná z holek neměla šanci, on čekal na svou vyvolenou.
Jednoho dne, kdy jsem tam zůstala déle a také pila trošku déle (neodsuzujte mě, každý z vás se určitě párkrát opil) jsem se rozhodla, že za ním půjdu, jelikož tam pracoval od rána do večera, tak přespával v baru, kde měli posezení na zemi s polštářky. Přišla jsem za ním a uvědomila jsem si, že se nebojím jít za ním a mluvit s ním, tak jsem si vedle něj lehla a přitulila se.
Druhý den zase veselá, protože mi dal pusu na tvář, jsem se rozhodla, že se zastavím do baru znovu, i když jsem měla šílenou kocovinu :D Ale slavil se půlrok od otevření baru, tak jsem tam prostě musela být.
Když se blížila půlnoc, tak měl proslov, byl tak vtipný a tak kouzelný, že jse z něj nemohla spustit oči. Bouchlo se šampáňo a on šel ke mě. Byla jsem celá rudá a nervózní z toho, co mi řekne. Před všema lidma tam mě začal líbat. Bylo to úplně jako z romantického filmu :3
Samozřejmě mě přestaly mít rády holky, které se o něj snažily :D
Řekl mi, že mi chtěl dát najevo, že má opravdu zájem a že to se mnou myslí vážně.

Teď jsme spolu skoro 5 měsíců, ale jakoby jsme spolu byli celý život. Už spolu vpodstatě bydlíme, teď jen čekáme na volný pozemek, kde bude moct postavit nějaký menší baráček se zahradou, kam se spolu přestěhujeme.
Opravdu jsem nikdy nebyla tak moc šťastná. Neměla jsem od svých 14 let kamarády a ani hodného přítele a teď mám všechno!
Proto pokud máte nějaké těžké období, hlavu vzhůru, jednou jste dole a jednou nahoře <3
Omlouvám se za takový příspěvěk, ale srdce mi říkalo, že se o to musím někde podělit :)
A jaký je váš příběh? :) Ráda si přečtu pokud máte na svém blogu nebo klidně do komentářů :)
Přeji krásný zbytek dne a ještě krásnější Duben :)


Konečně Jaro

21. března 2017 v 11:37 | Enie Sedláčková |  Deník
Krásný den všem přeji, tak jaro už je tady. S tím ale přípravy na vysokou školu a pro některé maturita. Připravovala jsem si článek o tom, jak jsem se na maturitu chystala já, pokud byste měli zájem, napište do komentů (upozorňuji, že moje výsledky nebyly všechny výborné, ale hlavní je to nějakým způsobem udělat). Velmi dlouho jsem se na blogu neobjevila jelikož jsem nastoupila do školy, našla si spoustu nových přátel, k tomu jsem si našla na chvíli práci a bylo toho na mě vážně hodně, ale rozhodla jsem se, že přece jenom hodinku za celý týden si někde na blog udělám :)

Ano, po delší době mám trošku trable s tím, co sem všechno budu psát a jestli vůbec budu mít nějaké nápady. Proto prozatím přidávám článek o informaci, že se vracím a půjdu si připravovat nápady, kdyby někdo z vás chtěl nějaký speciální článěk, prosím napište do komentů. Přemýšlela jsem i nad Youtube, ale jelikož nejsem žádný specialista ani v makeupu ani v ničem jiném, tak to pořád zvažuji.

Budu se těšit na vaše blogy a na vaše články a já jdu zatím sepisovat plány :) Přeji krásný slunečný den vám všem :)
 


Útěk z reality

26. srpna 2016 v 8:24 | Enie Sedláčková |  Deník
Krásné ráno přeji!
Před pár lety jsem vyloženě čtení knížek nesnášela, bylo to něco, co mě nebavilo, otravovalo a bralo mi to zbytečně čas. Proto jsem se také neskutečně bála maturity a povinné četby. Do střední školy jsem přečetla jen jednu knihu a ta byla od francouzské spisovatelky a byla to kniha pro mladé dívky (znáte to, takové ty *trapné* příběhy náctiletých :D).
Svoji povinnou četbu jsem začala knihou 1984 od Orwella.
Nestačila jsem se divit a knihu jsem přečetla na jeden nádeh. Byla skvělá a nemohla jsem ji odložit.
Samozřejmě mě nebavily úplně všechny knihy z povinné četby, ale u některých jsem se opravdu pozastavila a daly mi nový pohled na svět. Od té doby jsem milovnice knížek. Čtu v každém volném dni a své puberťácké výlety do klubů jsem vyměnila za skleničku vína a knihu.
Nedávno jsem dočetla TY od Caroline Kepnes a byla jsem nadšená. Kniha byla vyprávěná mužem, který vlastně mluví o vás, například "Ty stojíš před oknem a já tě pozoruji z ulice"... Měla jsem z toho husí kůži a knihu jsem shltla za 2-3 dny.
Nyní jsem si vypůjčila její druhou knihu SKRYTÁ TĚLA. Bohužel jsem za knihy utratila spoustu peněz a tak si občas musím půjčit knihu v knihovně :( :D Ale samozřejmě mám raději, když ji vlastním, je to pak úplně jiný pocit.

Takže abych to shrnula. Knihy mi opravdu zlepší náladu, protože utečete realitě, čtete příběh někoho jiného a pokud máte třeba problémy v rodině. Úplně na ně zapomenete. Takto jsem v naprostém klidu zvládla rozchod před asi půl rokem.

Jaká je vaše oblíbená kniha? Můžete mi napsat do komentářů a pokud jste četli knihu od Caroline, ráda si přečtu váš názor! :)
S láskou Enie :*

Pozitivní hudba

23. srpna 2016 v 13:54 | Enie Sedláčková |  Deník
Další z věcí, které vám pomůžou mít dobrou náladu je vaše oblíbená hudba.
Samozřejmě každý z nás má trošku jiný oblíbený styl hudby, pro mě je to převážně hudba, na kterou tancuji.
Někomu třeba zvedne náladu metal-ten také poslouchám, ale musí na to být zrovna nálada-
Já například ráno nedokážu vstát a jít do práce aniž bych si poslechla pár písniček a trošku si u toho nezatancovala.
Hned jdu do práce se skvělou náladou!

Chápu, že někomu se taková hudba líbit nemusí, ale mě většinou naladí do suprové nálady :)
Rozhodně se snažím vyhnout smutným a depresivním písničkám a myslím, že od doby, co takové písničky přepínám je mi mnohem líp.
Jakou hudbu posloucháte vy? Můžete mi hodit dolů do komentů odkaz, ráda poslechnu!
S Láskou Enie <3

Dělejte si radost!

22. srpna 2016 v 21:48 | Enie Sedláčková |  Deník
Moje číslo jedna, jak být šťastná je, že si dělám radost, ať už jde o dražší dárky-a ty jen vyjíměčně- a nebo levné kousky například z aliexpressu.
Momentálně jsem ve stádiu, kdy přestávám kouřit a občas je to těžké, ale postupem času zjišťuji, že si můžu udělat tolikrát radost.
Nemám moc peněz z brigády, ale mám cca 600 kč týdně, když si to rozpočítám, takže každý týden si půlku částky vložím na účet a z toho nakupuji na aliexpressu.
Ovšem to neznamená, že musím utratit vše a nebo nakupovat za draho.
Nakoupila jsem si zde již spoustů náušnic do 20 kč, nějaké obaly na telefon přibližně do 50 kč, ale občas si také koupím něco za větší částku-ovšem pouze v porovnání na této stránce-.
Dnes mi přišly šatičky
Není to každého styl, ale já se do nich zamilovala, bylo zde spoustu druhů.
Tyto mě vyšly na 175 kč. Takto si na ali objednám spoustu věcí, nakonec mi třeba měsíc chodí drobnosti, které stojí 10 kč, ale každý den si dělám radost a třeba jsem na to už i úplně zapomněla.
Navíc my nezadané si musíme dělat radost samy! :)
Co na ně říkáte? Jak si děláte radost vy? Budu moc vděčná za každý váš komentář!!
S láskou Enie

Kam dál