To je prostě život

27. listopadu 2018 v 9:50 | Enie Sedláčková |  Deník
Krásné úterní ráno všem,

Je to hodně dlouho, co jsem naposledy napsala článek. Vlastně ani nevím, jestli se hodlám vrátit ke psaní na blog.

V poslední době se toho hodně změnilo a já měla potřebu to nějakým způsobem zveřejnit. Bohužel na sociální síťi máte tolik známých, že by si o tom povídali a mysleli si o vás, že jste ztracení, v depresích...

Předposlední článek na blogu byl o novém vztahu, kdy jsem byla opravdu moc šťastná a sdílela svoji radost s vámi, i když vlastně nemám žádné čtenáře, byla jsem prostě šťastná.

Dnešním dnem bysme spolu byli 2 roky a týden. Bohužel mi už před nějakým časem spadly růžové brýle a já nebyla zamilovaná a začala ho milovat. Milovala jsem takovým způsobem, až jsem došla do fáze, kdy jsem neměla ráda sama sebe a snažila se tolerovat jeho chyby.

Ano, každý máme chyby, ale ty jeho mi braly energii.

Slavili jsme rok výročí a já ho stále milovala, jen už to nebylo takové, jako předtím, učila jsem se milovat jeho chyby. Milovala jsem ho i přesto, že mi nevěnoval svůj čas a já se neustále trápila.

Po nějaké době jsem si zvykla na samotu, zvykla jsem si na to, že jsem doma neustále sama a už jsem ani nečekala do rána, než se vrátí, zvykla jsem si vlastně na to, že se ani nechováme jako partneři.

Hodně dlouhou dobu jsem si uvědomovala, že nejsem šťastná a že s tím chci něco udělat. Pořád jsem hledala chyby sama v sobě a snažila se napravit sebe!

Chyba!

Po necelém roce jsem se rozhodla, že v tomhle vztahu se udržovat nechci, jenže jsem si neuvědomovala to, jak strašně moc ho miluji i přes ty chyby a prostě to nedokázala. přes půl roku jsem se udržovala ve vztahu, kdy jsem nebyla šťastná. Tak jsem se rozhodla mu to říct.

Ano, všechno se změnilo, byl se mnou doma, trávili spolu spoustu času, ale já už ten čas s ním trávit nechtěla. Byla to hrozná situace. Po cca měsíci, kdy se partner snažil, já to prostě už vzdala a nedalo se to zachránit.


Momentálně jsem přestěhovala většinu věci zpět k mamce a snažím se soustředit sama na sebe, vzdělávat se, mám v plánu si udělat různé certifikáty a především, naučit milovat sama sebe (zase)...

Můžu říct, že občas sedím a říkám si, jestli jsem neudělala chybu, ale to po rozchodu přijde asi vždy, přemýslení, výčitky...


Proč tento článek píšu?
Hlavně sama pro sebe, předpokládám, že toto ani nikdo nepřečte Smějící se.
Posunout se dál..

Krásný zbytek dne přeji všem. Mějte se rádi!
Anett
 

Dívka ve vlaku

18. května 2017 v 17:56 | Enie Sedláčková |  Knihy
Na filmu Dívka ve vlaku jsem byla zhruba před půl rokem. Neskutečně jsem se nadchla pro příběh, který byl napínavý a nemohla jsem se dočkat, až mi přijde výplata a já si koupím knihu. Ze začátku jsem ji četla opravdu dlouho, protože jsem byla zklamaná. Bohužel jsem si neuvědomila, že pokud vím, jak celý příběh nakonec dopadne, tak si knihu tolik neužiju. To byl asi hlavní důvod, proč jsem knihu do nedávna nedočetla a skončila na 100 stránce. Měla jsem již vyhlídnutých spoustu knih, ale bylo mi líto ji nedočíst, tak jsem ji brávala k příteli, kdyby se objevil čas, kdy nebudu mít co dělat. Ten čas nadešel přibližně před týdnem, kdy jsem byla nemocná a celé dny jsem ležela v posteli a přítel měl oslavu s přáteli do pozdních hodin a já už byla unavená z filmů. Rozhodla jsem se tedy, že ji přečtu. Během pár hodin jsem ji přečetla bez přestávek. Je možné, že jsem částečně zapomněla některé věci z filmu nebo také to, že některé věci byly napsané trošku jinak. Například zrzek. Najednou jsem nemohla přestat a do 1 do rána jsem ji přečetla. Během 6 hodin jsem přečetla téměř 200 stránek. Jo možná to není žádný velký úspěch, ale pro člověka, který do teď nečetl tak často? Rozhodně je příběh velice zajímavý, ale doporučuji prvně přečíst knihu a pak se klidně podívat na film.
Jak se kniha líbila vám? Co právě čtete vy? Rozhodně hoďte do komentářů nějaké knihy, které doporučujete :)
Já se momentálně chystám na knihu Stalker, kterou mi přítel včera koupil ke svátku. Netušila jsem, že má tolik stránek, ale to už nebude takový problém. :) Přeji krásný zbytek slunečného dne.

Miluj a budeš milován

1. dubna 2017 v 11:05 | Enie Sedláčková |  Deník
Dámy, stalo se vám, že se vám nikdy nedařilo najít ideální protějšek. Vždy někdo lhal, podváděl nebo vás dokonce využíval a mlátil? To jsou v rychlosti popsané všechny moje vztahy a tak jsem se minulý rok v létě rozhodla, že budu sama, budu se starat o sebe a o ostatní, chovat se ke všem hodně, i když si to třeba nezaslouží. V Září jsem nastoupila do nové školy a snažila se se všema opravdu vycházet v nejlepším. Našla jsem si tam úžasný kamarády, se kterými chodíváme pokecat někam do baru. Kamarád ze třídy si se mnou tak rozumněl, že mě začal brávat do své party lidí a jeden z jeho kamarádů od dětství šel na pohovor do baru, kde se nakonec dostal a tak jsem jako podpora šla na jeho první směnu. V baru se mi tak zalíbilo, že jsem tam začala chodit pravidelněji. Byli tam strašně příjemní lidi. Až nakonec jsem potkala svou lásku. Byla jsem z něj celá vedle a sledovala jsem, jak za ním chodí holky a snaží se na něj zapůsobit. Já samozřejmě klasicky bez kapky sebevědomí jsem se jen dívala z dálky a říkala si, jak je možný, že je tak úžasný a přitom tak hodný.
Žádná z holek neměla šanci, on čekal na svou vyvolenou.
Jednoho dne, kdy jsem tam zůstala déle a také pila trošku déle (neodsuzujte mě, každý z vás se určitě párkrát opil) jsem se rozhodla, že za ním půjdu, jelikož tam pracoval od rána do večera, tak přespával v baru, kde měli posezení na zemi s polštářky. Přišla jsem za ním a uvědomila jsem si, že se nebojím jít za ním a mluvit s ním, tak jsem si vedle něj lehla a přitulila se.
Druhý den zase veselá, protože mi dal pusu na tvář, jsem se rozhodla, že se zastavím do baru znovu, i když jsem měla šílenou kocovinu :D Ale slavil se půlrok od otevření baru, tak jsem tam prostě musela být.
Když se blížila půlnoc, tak měl proslov, byl tak vtipný a tak kouzelný, že jse z něj nemohla spustit oči. Bouchlo se šampáňo a on šel ke mě. Byla jsem celá rudá a nervózní z toho, co mi řekne. Před všema lidma tam mě začal líbat. Bylo to úplně jako z romantického filmu :3
Samozřejmě mě přestaly mít rády holky, které se o něj snažily :D
Řekl mi, že mi chtěl dát najevo, že má opravdu zájem a že to se mnou myslí vážně.

Teď jsme spolu skoro 5 měsíců, ale jakoby jsme spolu byli celý život. Už spolu vpodstatě bydlíme, teď jen čekáme na volný pozemek, kde bude moct postavit nějaký menší baráček se zahradou, kam se spolu přestěhujeme.
Opravdu jsem nikdy nebyla tak moc šťastná. Neměla jsem od svých 14 let kamarády a ani hodného přítele a teď mám všechno!
Proto pokud máte nějaké těžké období, hlavu vzhůru, jednou jste dole a jednou nahoře <3
Omlouvám se za takový příspěvěk, ale srdce mi říkalo, že se o to musím někde podělit :)
A jaký je váš příběh? :) Ráda si přečtu pokud máte na svém blogu nebo klidně do komentářů :)
Přeji krásný zbytek dne a ještě krásnější Duben :)

 


Konečně Jaro

21. března 2017 v 11:37 | Enie Sedláčková |  Deník
Krásný den všem přeji, tak jaro už je tady. S tím ale přípravy na vysokou školu a pro některé maturita. Připravovala jsem si článek o tom, jak jsem se na maturitu chystala já, pokud byste měli zájem, napište do komentů (upozorňuji, že moje výsledky nebyly všechny výborné, ale hlavní je to nějakým způsobem udělat). Velmi dlouho jsem se na blogu neobjevila jelikož jsem nastoupila do školy, našla si spoustu nových přátel, k tomu jsem si našla na chvíli práci a bylo toho na mě vážně hodně, ale rozhodla jsem se, že přece jenom hodinku za celý týden si někde na blog udělám :)

Ano, po delší době mám trošku trable s tím, co sem všechno budu psát a jestli vůbec budu mít nějaké nápady. Proto prozatím přidávám článek o informaci, že se vracím a půjdu si připravovat nápady, kdyby někdo z vás chtěl nějaký speciální článěk, prosím napište do komentů. Přemýšlela jsem i nad Youtube, ale jelikož nejsem žádný specialista ani v makeupu ani v ničem jiném, tak to pořád zvažuji.

Budu se těšit na vaše blogy a na vaše články a já jdu zatím sepisovat plány :) Přeji krásný slunečný den vám všem :)

Útěk z reality

26. srpna 2016 v 8:24 | Enie Sedláčková |  Deník
Krásné ráno přeji!
Před pár lety jsem vyloženě čtení knížek nesnášela, bylo to něco, co mě nebavilo, otravovalo a bralo mi to zbytečně čas. Proto jsem se také neskutečně bála maturity a povinné četby. Do střední školy jsem přečetla jen jednu knihu a ta byla od francouzské spisovatelky a byla to kniha pro mladé dívky (znáte to, takové ty *trapné* příběhy náctiletých :D).
Svoji povinnou četbu jsem začala knihou 1984 od Orwella.
Nestačila jsem se divit a knihu jsem přečetla na jeden nádeh. Byla skvělá a nemohla jsem ji odložit.
Samozřejmě mě nebavily úplně všechny knihy z povinné četby, ale u některých jsem se opravdu pozastavila a daly mi nový pohled na svět. Od té doby jsem milovnice knížek. Čtu v každém volném dni a své puberťácké výlety do klubů jsem vyměnila za skleničku vína a knihu.
Nedávno jsem dočetla TY od Caroline Kepnes a byla jsem nadšená. Kniha byla vyprávěná mužem, který vlastně mluví o vás, například "Ty stojíš před oknem a já tě pozoruji z ulice"... Měla jsem z toho husí kůži a knihu jsem shltla za 2-3 dny.
Nyní jsem si vypůjčila její druhou knihu SKRYTÁ TĚLA. Bohužel jsem za knihy utratila spoustu peněz a tak si občas musím půjčit knihu v knihovně :( :D Ale samozřejmě mám raději, když ji vlastním, je to pak úplně jiný pocit.

Takže abych to shrnula. Knihy mi opravdu zlepší náladu, protože utečete realitě, čtete příběh někoho jiného a pokud máte třeba problémy v rodině. Úplně na ně zapomenete. Takto jsem v naprostém klidu zvládla rozchod před asi půl rokem.

Jaká je vaše oblíbená kniha? Můžete mi napsat do komentářů a pokud jste četli knihu od Caroline, ráda si přečtu váš názor! :)
S láskou Enie :*

Pozitivní hudba

23. srpna 2016 v 13:54 | Enie Sedláčková |  Deník
Další z věcí, které vám pomůžou mít dobrou náladu je vaše oblíbená hudba.
Samozřejmě každý z nás má trošku jiný oblíbený styl hudby, pro mě je to převážně hudba, na kterou tancuji.
Někomu třeba zvedne náladu metal-ten také poslouchám, ale musí na to být zrovna nálada-
Já například ráno nedokážu vstát a jít do práce aniž bych si poslechla pár písniček a trošku si u toho nezatancovala.
Hned jdu do práce se skvělou náladou!

Chápu, že někomu se taková hudba líbit nemusí, ale mě většinou naladí do suprové nálady :)
Rozhodně se snažím vyhnout smutným a depresivním písničkám a myslím, že od doby, co takové písničky přepínám je mi mnohem líp.
Jakou hudbu posloucháte vy? Můžete mi hodit dolů do komentů odkaz, ráda poslechnu!
S Láskou Enie <3

Kam dál